|
|
Pojetí časovosti v díle Ladislava Hejdánka
Starý, Ondřej ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hejduk, Tomáš (oponent) ; Rybák, David (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na explikaci a kritickou analýzu pojetí časovosti v díle Ladislava Hejdánka. Téma časovosti je klíčový motiv Hejdánkova myšlení. Pro celý koncept je charakteristická kombinace filosofických a teologických prvků, jež vytváří provokativní pokus o vlastní filosofický systém. Smysl konceptu spočívá v procesuálním pochopení subjektu jako události. Každý subjekt má svoji jedinečnou formu času, která je vyjádřena spojením předmětné a nepředmětné stránky. Důraz na procesuálnost a časovou povahu subjektu dle Hejdánka skutečně vystihuje pravou podstatu života a světa. Na rozdíl od čistě objektivního myšlení, které vše živé hypostazuje do podoby bezčasých myšlenkových konstruktů. První kapitola disertace je zaměřena na shrnutí a představení pojetí subjektu. Sumarizace důležitých rysů procesuálního chápání subjektu teprve umožňuje explikaci hlavního tématu. Druhá kapitola se soustředí na výklad časovosti. Rozdílné vnímání času je nejprve vysvětleno na dichotomii mýtu a víry. Tato dichotomie následně odhalí důvody k nutnosti nahrazení principu kauzality. Po vyjasnění zmíněných předpokladů se výzkum přesune na charakteristiky jednotlivých časových dimenzí s důrazem na jedinečnost a specifičnost časového určení budoucnosti. Závěrečná část kapitoly ukazuje různé intepretace Hejdánkovy...
|
|
|
Dialog Rádl versus Hejdánek
Doležal, Kryštof ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Problém národa a nacionalismus je předmětem úvah v českém politickém myšlení od konce devatenáctého století; širší problém definice národa a jeho smyslu pak konstituuje více než staletou polemiku o tzv. "českou otázku". Tato bakalářská práce se zabývá jednou z pozoruhodných kapitol této diskuze, konkrétně dílem dvou protestantských myslitelů: Emanuela Rádla a Ladislava Hejdánka. Odpovídá přitom na otázku, do jaké míry jsou Rádlovy a Hejdánkovy koncepty vztahující se k filosofii dějin, národu a nacionalismu jako politické pojmy par excellence společné a v čem se liší; v čem na základě dobové podmíněnosti Hejdánek s Rádlem polemizuje a v čem a proč naopak jeho teze přejímá. Práce tak analyzuje rehabilitaci jisté idealisticko-teologické tradice, jejíž kořeny (s jistou nadsázkou) sahají až k starozákonním textům. Práce dochází k závěru, že oba autoři potencují politiku, tedy i národ, Božskou autoritou. Pojem národa je proto pro oba autory morální kategorií, a jejich analýzy jsou tak prosyceny apelem, který vyzývá k podřízení politiky morálce.
|
|
|
Dialog Rádl versus Hejdánek
Doležal, Kryštof ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Problém národa a nacionalismus je předmětem úvah v českém politickém myšlení od konce devatenáctého století; širší problém definice národa a jeho smyslu pak konstituuje více než staletou polemiku o tzv. "českou otázku". Tato bakalářská práce se zabývá jednou z pozoruhodných kapitol této diskuze, konkrétně dílem dvou protestantských myslitelů: Emanuela Rádla a Ladislava Hejdánka. Odpovídá přitom na otázku, do jaké míry jsou Rádlovy a Hejdánkovy koncepty vztahující se k filosofii dějin, národu a nacionalismu jako politické pojmy par excellence společné a v čem se liší; v čem na základě dobové podmíněnosti Hejdánek s Rádlem polemizuje a v čem a proč naopak jeho teze přejímá. Práce tak analyzuje rehabilitaci jisté idealisticko-teologické tradice, jejíž kořeny (s jistou nadsázkou) sahají až k starozákonním textům. Práce dochází k závěru, že oba autoři potencují politiku, tedy i národ, Božskou autoritou. Pojem národa je proto pro oba autory morální kategorií, a jejich analýzy jsou tak prosyceny apelem, který vyzývá k podřízení politiky morálce.
|
host ::
RSS.